Všichni víme, že dostatek bílkovin potřebujeme ke stavbě a růstu svalů, že sacharidy nám zajistí dostatek energie. Víme, že tukům je potřeba se spíše vyhnout, i když nějaké je třeba jíst kvůli vitamínům, které jsou v nich rozpustné. Víme, že naše tělo potřebuje dostatek vitamínů a stopových prvků, aby mohlo správně fungovat. Existuje však část stravy, která - i když nám nepřináší ani energii, ani stavební látky, je pro náš organismus také potřebná. I když ji částečně z našeho jídelníčku vypustíme (úplně se nám to naštěstí nepodaří), nic moc se nestane. Ale pokud se pokusíme zvýšit její příjem a obohatíme jídelníček o ty potraviny, které ji obsahují, rozhodně neprohloupíme.

Vzhledem k tomu, co jsem již napsala a k tomu, jak se tento článek jmenuje, jste jistě poznali, že mluvím o vláknině. Patří k látkám, které naše tělo není schopné trávit, a tím z ní nemůže získat žádnou energii. Naše tělo je přesvědčeno, že se dobře najedlo, žaludek je naplněn, střeva správně pracují, ale získaná energie - veškerá žádná. Pochopitelně z celé potraviny nějakou energii přijmeme, ale ta připadá na ostatní látky. Vezměte si takový celozrnný rohlík. Když sníte obyčejný bílý zasytí vás maximálně na dvě hodiny, a to nesmíte být předtím moc hladová. Nasycení celozrnným rohlíkem vydrží až o polovinu déle. A získaná energie? V obou případech stejná, jen chuť na další jídlo a tedy další energie se dostaví o něco později.

Co to vlastně taková vláknina je? Odborně řečeno jde o směs nestravitelných polysacharidů (celulózy, ligninu a pektinu). Vláknina intenzivně přijímá vodu. Udržuje tak obsah střev dostatečně vláčný a co je důležitější, tak jak je nabobtnalá zjednodušuje svým objemem průchod střevem. Tím brání zácpě a upravuje vyprazdňování. To však platí pouze v případě, že je spolu s vlákninou konzumováno dostatečné množství tekutin - přibližně 3 litry denně. Jinak je výsledek přijímání vlákniny přesně opačný. Člověk, který se snaží přijímat více vlákniny, ale nedostatečně při tom pije, nejenže nehubne, ale začne trpět zácpou.

Kromě vody je vláknina schopná na sebe vázat i různé nežádoucí látky z obsahu střev, které při trávení vznikají. Tím chrání sliznici střev před poškozením a tak má protirakovinný účinek. A kdo by se nechtěl těch "špatných" látek zbavit. Celkově zpomaluje jak vstřebávání tuků tak cukrů z potravy a tím pomáhá lidem s vysokou hladinou cholesterolu a nemocným cukrovkou.
Samozřejmě nic není bez vady a tak i vláknina má některé negativní vlastnosti. Při vázání odpadových látek na sebe váže i některé vitamíny. Na to je vhodné při přidávání vlákniny do potravy myslet a v nějakém jiném jídle přidat do potravy i vitamíny.

Dost bylo teorie, zaměříme se trochu na to, kde můžete jednoduše získat vhodné zdroje vlákniny. Jak je patrno z příkladu na začátku článku mezi dobré zdroje vlákniny patří celozrnné pečivo. Dalším takovým zdrojem jsou neloupané luštěniny a obiloviny. Výborné jsou různé druhy fazolí, a to nejen pro chuť, ale i pro svoji různorodou barevnost. S výhodou lze použít i ne příliš tradiční druhy jako je cizrna nebo červená čočka. Luštěniny lze použít nejen jako přílohu, ale mohou hrát hlavní roli například při přípravě různých salátů. Z obilovin pak různé přírodní (a tedy neloupané) rýže nebo například pohanka. U přírodní rýže si musíte uvědomit, že její příprava je poněkud delší než u klasické rýže bílé. A pohanka? Je neprávem v naší stravě neprávem opomíjená. Kromě vlákniny totiž obsahuje také hodně vitaminů B1, B2, E a P a ze stopových prvků vápník, hořčík, draslík a železo.

Dalším nezanedbatelným zdrojem vlákniny je ovoce a zelenina. Jak je vidět jejich místo v našem jídelníčku je naprosto nenahraditelné. A navíc kromě toho, že obsahují samotnou vlákninu mají i vysoký obsah vody, a tím vlastně nabobtnání a vstřebávání vlákniny výrazně napomáhají.
 Podle dalších průzkumů má jídelníček bohatý na vlákninu (zvláště tu rozpustnou ve vodě), příznivý vliv na naše srdíčko a snižuje riziko kardiovaskulárních výzkumů. Jde pochopitelně o statistický průzkum podle jídelníčku (amerických) pacientů. Na základě jeho výsledků asociace American Heart Association doporučuje sníst denně 25-30 gramů vlákniny.