Koupit:179Kč

Ukázka z knihy Všechno o kojení (Weigert), vydal Portál

Měla byste kvůli tvorbě mléka více jíst?

Spotřeba energie a živin je sice v době kojení ještě vyšší než v těhotenství, ale na své chuti k jídlu to pocítíte jen částečně. Potrava ve vašem střevě je totiž lépe zhodnocována než jindy, protože jeho vnitřní stěny se speciálně kvůli tomu změnily, vaše látková výměna teď kvůli tvorbě mléka sahá k tukovým zásobám vytvořeným v těhotenství. Je-li dítě plně kojeno, dodatečná energetická potřeba tak činí pouze zhruba 25 procent. Pokud jste si tedy před těhotenstvím do jogurtu zamíchala čtyři lžíce musli, v období kojení si tam můžete dát lžic pět – přibližně v tomto poměru uspokojujete svou zvýšenou potřebu živin a zbavujete se tukových polštářků z těhotenství. Nedělejte si tedy žádné násilí, nýbrž se jednoduše řiďte svou chutí k jídlu.

Věříme-li vědeckým studiím, u nás v Evropě se množství mateřského mléka jídlem a pitím prakticky nedá ovlivnit. Ani vliv nápojů povzbuzujících tvorbu mléka se v dosavadních studiích nedal prokázat – množství mléka se jejich konzumací podstatně nezvýšilo. Téměř neovlivněná zůstává i vysoká kvalita mateřského mléka. Důležité živiny, například bílkoviny a minerální látky, jsou v mléku vždy obsaženy v množství přesně odpovídajícím potřebám dítěte; pokud by například kojící matka nebyla svou stravou dostatečně zásobována vápníkem, přesto by ho děťátko dostávalo dost. Samozřejmě by však tím utrpěly zuby a kosti matky.

Trochu jiné je to s obsahem vitaminů a tuku v mateřském mléce, protože na to má strava jistý vliv. Asi třetina nenasycených mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem v mateřském mléce, jež jsou velmi cenné pro vývoj mozku dítěte, může pocházet přímo z aktuální stravy matky. Proto se vyplatí klást ve stravě důraz na vysoce hodnotné tuky a vyhýbat se tukům méně hodnotným. K těm patří živočišné tuky a ztužený rostlinný tuk, který je hojně obsažen v průmyslově vyráběném pečivu, v hranolcích atd. Těmto potravinám se proto snažte vyhýbat.

Vysoce hodnotné tuky jsou obsaženy v kvalitních, za studena lisovaných rostlinných olejích, v avokádu, ořeších, slunečnicových a dýňových semenech, tučných rybách (losos, halibut, makrela) a v kvalitním pečivu z prodejen zdravé výživy. Především v obdobích, kdy má vaše dítě větší hlad, mějte na paměti, že tuk sytí. I vaše mléko může dítě víc sytit, dáte-li si denně například několik ořechů a do čerstvě vylisované pomerančové nebo mrkvové šťávy přidáte lžičku vysoce hodnotného rostlinného oleje.

Příklad menu

• - Salát ze syrové mrkve a červené řepy s opraženými slunečnicovými semeny a gomasiem (sezamová sůl).
• - Mořská ryba (makrela, halibut nebo i losos) s krátce podušenou zeleninou (např. brokolicí) a bramborovou kaší (se
• - Ananasový meloun s banány a jahodami.
• - Čerstvě vylisovaná pomerančová šťáva.

Kromě vysoce hodnotných mastných kyselin hrají ve vaší stravě určitou roli vitaminy, protože mají vliv na část obsahu vitaminů v mateřském mléce. V době kojení se zvyšuje zejména potřeba vitaminů řady B. K nim patří kyselina listová; k jejímu nedostatku snadno dochází, protože je velmi citlivá na vzduch a vysokou teplotu. Vysoký obsah této kyseliny mají celozrnné výrobky, pšeničné klíčky a mnoho druhů zeleniny, především špenát, brokolice, červená řepa, hlávková kapusta, růžičková kapusta, chřest a čínské zelí (seřazeno sestupně podle obsahu). Vařením však obsah kyseliny listové v zelenině klesá o polovinu. Z jedné porce syrové karotky nebo z jedné sklenice čerstvě vylisované šťávy z ní tak získáme takřka stejné množství jako z jedné porce vařené hlávkové kapusty, ačkoli karotka jí ve srovnání obsahuje méně. Na kyselinu listovou jsou bohaté i pomeranče, ananasové melouny, banány a jahody.

Důležitým prvkem pro vývoj dítěte je i jód, který je obsažen v přírodní mořské soli a v mořských rybách.