Náš organismus potřebuje přísun tohoto stopového prvku, aby štítná žláza mohla produkovat příslušné hormony. Díky nim se spustí látková výměna a výroba energie v tělesných buňkách. Čím dále však žijeme od moře tím, je půda, rostliny i živočichové chudší na jód a proto musíme jeho přísunu věnovat dostatečnou pozornost.

Při nedostatečném množství jódu se štítná žláza zvětšuje a snaží se tak kompenzovat nedostatek v produkci účinných hormonů. Toto zvětšení se nazývá struma (laicky "vole").

Přibližně 60% objemu hormonů štítné žlázy je tvořeno právě jódem. Tyto hormony jsou nezbytné pro vývoj a přežití organismu. Jód se podílí na tvorbě hormonů, které řídí rychlost tělesného metabolismu, růst a vývoj. Jednoduše řečeno urychlují spalování živin, které nám dodávají energii. Jsou nezbytné pro normální vývoj nervového systému dětí. Kritické období, kdy jsou hormony štítné žlázy a tedy i jód, naprosto nepostradatelné pro normální vývoj mozku, trvá do sedmého měsíce věku dítěte a následně pak do až tří let.

Podle posledních výzkumů má jód také význam pro správnou funkci mléčné žlázy a pro sliznici žaludku. Jeho antioxydační vliv znamená ochranu před rakovinou. Nedostatek jódu vede k předčasným porodům a dokonce i k poruchám plodnosti. Dalším důsledkem nedostatku jódu v organizmu je pokles tělesné a duševní aktivity /až omezení intelektového výkonu), snížení celkové imunity a k poruchám menstruačního cyklu.

Některé potraviny mají zvýšený obsah jódu a některé naopak blokují jeho vstup do štítné žlázy, jsou-li používány ve velkém množství a za syrova. Mezi takovéto potraviny patří například růžičková kapusta, zelí, květák, kapusta či špenát. Naopak potraviny, které jód obsahují (především mořské ryby) se doporučuje zařazovat do jídelníčku nejméně dvakrát týdně. Mezi další potraviny, obsahující jód patří například některé druhy zeleniny (zelené fazolky, mrkev, rajčata) a ovoce (citróny, černý rybíz, jablka, jahody, maliny, višně). Sice to není takové množství jako u mořských ryb, ale na druhou stranu, lidské tělo je schopné zpracovat i minimální množství jódu (ne nadarmo se mu říká stopový prvek). Jód lze nalézt i v některém koření (česnek, tymián) a v léčivých bylinkách. Protože se však časté pití bylinkových čajů v těhotenství nedoporučuje, poraďte se prosím nejprve s vaším lékařem.

Mezi léčivé rostliny s vyšším obsahem jódu patří: bedrník větší, fenykl, jitrocel, kontryhel, kostival, měsíček zahradní, plicník, routa vonná, řebříček, slivoň trnka a šalvěj. Fenykl se v současné době používá především v čajových směsích při nadýmání. V lidovém léčitelství se používá dále pro podporu mléka. Pozor - ve větších dávkách je toxický, proto by denní dávka neměla přesáhnout 2 čajové lžičky. Další známou bylinkou je jitrocel, ten se v současné době obvykle používá ve směsích usnadňujících odkašlávání. Kontryhel se již v současném lékařství příliš nepoužívá, ale v lidovém léčitelství byl významnou bylinkou zvláště proti průjmům, při silné menstruaci, špatném trávení nebo například k posílení dělohy před porodem.

 Pochopitelně že dalším zdrojem jódu je jodizovaná sůl, která se používá snad ve všech domácnostech. Navíc se na trhu začaly objevovat i nápoje obohacené o jód. Jód se také přidává do náhradní mléčné výživy pro kojence i do ovocných přesnídávek.

 Rizikovým skupinám - těhotným, kojícím ženám a dospívajícím dívkám - se doporučuje (pochopitelně po poradě s lékařem) podávání tablet KI(Kalium Jodidu)

 Doporučené denní dávky: Kojenci 50mg Děti 1-6  90mg Děti 6-17 120mg dospělí  150mg těhotné a kojící ženy  200mg